Alois Kalvoda (1875–1934) Idoly a vzněty
1/6–2/9 2023
Galerie města Trutnova pokračuje v úspěšném projektu prezentace české krajinomalby 2. poloviny 19. a počátku 20. století a nabízí návštěvníkům setkání s mistrovskými díly Aloise Kalvody. Malíře, který vedle Slavíčka, Hudečka, O. Lebedy či Kavána náleží ke druhé generaci žáků slavné krajinářské speciálky Julia Mařáka na pražské Akademii a jenž v období fin de siecle zásadním způsobem přispěl k rozvoji české realistické krajinomalby.
Během akademického školení se Kalvoda stejně jako jeho spolužáci musel nejprve vyrovnat se silným vlivem Mařáka – mistra melancholických lesních interiérů a citlivých světelných nálad. Záhy po ukončení studia však Kalvoda vyzrál v osobitou malířskou individualitu a hluboké strže a husté lesní porosty vystřídaly otevřené pohledy do krajiny, březové háje, pole a louky zalité plným denním sluncem. Kalvodův nesporný talent byl záhy oceněn zvýšenou pozorností veřejnosti i výtvarné kritiky. V roce 1900 a 1901 získal mladý umělec Hlávkova stipendia, která mu umožnila vycestovat do Paříže a Mnichova, tehdejších vyhlášených uměleckých center. Zahraniční vlivy, s nimiž se Kalvoda setkával také v Praze prostřednictvím progresivních výstav pořádaných S. V. U. Mánes, uspíšily přechod od realistické popisnosti k symbolismu a dekorativismu, jejichž příznačné rysy se posléze propisovaly celou Kalvodovou tvorbou. Malířův rukopis se v této době výrazně uvolnil a prosvětlil, umělec si volil neotřelé náměty bez ohledu na tradiční zvyklosti starší krajinářské školy. Vrcholná díla z počátku 20. století charakterizuje strohá barevnost a expresivně symbolická atmosféra.
Kolem roku 1905 se Kalvoda usadil v kraji pod Křivoklátem. V jeho tvorbě přebírá klíčovou roli barva, když umělec objevuje značnou dekorativní účinnost kontrastní barevné skvrny. V tomto duchu zachycuje pohledy do otevřené krajiny s perspektivou dálek a obrazy jsou naplněny chvěním ostrého slunečního světla. S rokem 1910 začíná období, v němž Kalvoda uvolňuje malířské prostředky v pozdně impresionistickém duchu, používá široký štětec a maluje v hutnějších pastách. Objevují se také první zimní krajiny, jejichž studiu se Kalvoda systematicky věnoval až po roce 1917, kdy získal zasklený pojízdný ateliér. Tlumený barevný kolorit pláten, umocněný Kalvodovým citlivým, až básnickým podáním, podtrhuje lyrickou notu české krajinomalby. Zimní scenérie se tak vedle březových hájů staly nejtypičtějším motivem umělcovy tvorby.
Po roce 1917, kdy Kalvoda zakoupil zámeček v Běhařově, datujeme závěrečné tvůrčí období, v němž setrvával v jakési virtuosní manýře zobrazování krajinných nálad. Maluje suverénním, kultivovaným a technicky brilantním osobitým přednesem. Nicméně jen ojediněle směřuje malba posledního období k výtvarně přesvědčivému expresivnímu účinku.
Již v roce 1900 otevřel Kalvoda ve svém ateliéru na Vinohradech soukromou malířskou školu a pedagogické činnosti pak zůstal věrný po celý život. K jeho žákům náležela řada známých výtvarných umělců, například Karel Němec, Josef Váchal, Martin Benka, Otakar Hůrka a další.
Po delší odmlce v systematické prezentaci Kalvodova rozsáhlého díla mají návštěvníci Galerie města Trutnova skutečně jedinečnou možnost spatřit pohromadě plejádu stěžejních umělcových prací z provenience předních českých galerijních institucí (Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Východočeská galerie v Pardubicích, aj.) i soukromých sbírek.
Srdečně zveme Vás i Vaše přátele do Galerie města Trutnova na výjimečnou procházku krajinami Aloise Kalvody!
Vernisáž výstavy proběhne ve středu 31. května 2023 od 17 hodin. Úvodní slovo pronese kurátor výstavy Michal Zachař, v hudebním programu vystoupí hobojista Vilém Veverka a klavírní improvizátor Martin Hybler.